Hned ráno jsme se vesele nalodili do školního autobusu, zamávali rodičům a vyrazili vstříc novým zážitkům. Z místa, kde nás autobus vysadil, pokračujeme pěšky podél Rolavy, po cestě si prohlížíme vodní elektrárnu, až konečně přicházíme k farmě.

Zde nás mile uvítali a hned nám přidělili místo, kde jsme tzv. rozbili tábor. Cestou utrmácení a vyhladovělí lovíme z batůžků veškeré svačinky a posilujeme se na další etapu. 

Zanedlouho již putujeme podél elektrických ohradníků navštívit první zvířátka.

Ocitli jsme se v ohradě přímo mezi oslíky a poníky, které jsme mohli z bezprostřední blízkosti pozorovat a dokonce i hladit! Dále jsme sledovali stádo koní, kterým jsme pak za odměnu házeli do ohrady dobroty.

Velice nás zaujalo mraveniště a práce mravenců… Náhle si před námi kolíbavou chůzí vykračuje zakrslé domácí prasátko jménem Piškot. Doprovází nás přes celý dvorek a s chutí přijímá laskominy, jež mu nabízíme.

Za chvíli už na nás hudruje překrásný krocan, jenž se stále více zbarvuje do červena - ještě že je za plotem! Naproti zdravíme divočáka Marušku a za chvilku přicházíme k překrásným kůzlátkům. Nechybí tu ani ovečky, jež nám dvojhlasně bečí, přičemž legračně vyplazují jazýčky - my to také umíme…

Dále si hladíme úžasnou kravičku Doubravku, krmíme králíčka a morčata a za plotem pozorujeme vznešené lamy. Přece jen se trochu bojíme, aby na nás někdo neplivl, že? 

Kolem je stále na co koukat, ale nám už dole na louce sedlají statné, tažné koně. Hurá na ně!

Jak vypadá svět z koňského hřbetu, si vyzkoušel každý z nás.

Dokonce i ten, kdo se trošku bál,

na koni se cítil jako král.

A tak plni dojmů vracíme se zpět,

necháváme o všem zde pár vět.

Mgr. Petra Midrlová